Jedinečné dílo Alfonse Muchy se představuje v limitovaném vydání Knihy epopej, první svého druhu na světě. Její autor, fotograf Jan William Drnek, na této obrazové velkoformátové knize pracoval se svým týmem přes dva roky. Barevná a světelná věrnost pláten ve spojení s unikátní tiskovou technologií přináší jedinečnou knihu svého druhu. Velkoformátová obrazová kniha nabízí pohlédnout na nejmenší detaily Muchova díla a přináší velkolepou Slovanskou epopej v dosud neviděné podobě.
29.3. ve 18:00 přehlídka knihy a výstavy + přednáška autora Jana Williama DrnkaAdresa: Český Dům Jeruzalém, Hebron Rd.11, JeruzalémJazyk akce: anglickyRSVP do 24.3 na jerusalem@czech.cz
Součastí akce je i výstava "Behind the scenes - making of the book Epos" prezentující vznik knihy a Slovanskou epopej
O knize
Kniha je vytištěna pomocí speciální techniky. Nejenže tiskový rastr není viditelný pouhým okem, ale ani při použití lupy až do zvětšení cca 6x. Plátna Slovanské epopeje jsou v knize zobrazena tak, jako kdyby si je divák prohlížel zblízka přímo v galerii. Tato tisková technologie se v praxi prakticky nevyužívá a to z technologicky náročných a cenově nákladných důvodů.
Kniha má 336 stran, z toho 80 % stran je obrazových zobrazující zdigitalizovaná plátna Slovanské epopeje. Zbylých 20 % stran je věnováno informativním, technickým a doplňkovým textům, na kterých se podíleli čeští filozofové, kurátoři a historikové, kteří se tématem Slovanská epopej a Alfons Mucha věnují celoživotně.
Velikost knihy je 62 cm x 42 cm. Tento rozměr má svůj důvod, protože velikost rozevřené stránky kopíruje běžně uváděnou velikost největších platen ze Slovanské epopeje – 610 cm x 810 cm. Jedná se o velkoformátovou knihu, kterou už není v České republice možné strojově svázat. I z toho důvodu je kniha svázána ručně.
Jan William Drnek
Jan William Drnek, se narodil v roce 1960 ve Strakonicích. Fotografii věnuje více jak 50 let. Studoval kybernetiku na ČVUT v Praze, intenzívně se zabýval zvláštnostmi lidského oka, vnímání barev a obrazu, vyvinul přístroj na sledování očních pohybů.
Záhy po revoluci založil úspěšnou firmu, která se zabývá technologiemi velkoplošného tisku. Dlouhodobě spolupracoval s firmou Hewlett-Packard. Testoval velkoplošné tiskárny a media, navrhl a realizoval vzorníky materiálů pro velkoformátový tisk. Aktivně spolupracuje s firmami X-Rite, Canon a EIZO.
Samostudiem a pílí sobě vlastní se vypracoval na uznávaného profesionála. Jako jeden z mála fotografů zvládá perfektně všechny fáze výroby fotografie – od teorie lidské percepce, snímání, digitální postprodukce, přes tisk až po adjustaci. Je předním světovým odborníkem na správu barev tiskových technologií. Je členem skupiny Coloratti, skupiny renomovaných světových fotografů a odborníků na správu barev (tzv. colorguru) a také členem Asociace profesionálních fotografů. Své znalosti předává studentům ve specializovaných programech na katedře grafického designu britské univerzity Prague College. Publikuje odborné články hlavně z oblasti color managementu, pořádá přednášky a workshopy zaměřené především na color management, technicky náročnou krajinářskou fotografii a postprodukci.
Ve své tvorbě se zaměřuje na náročné techniky panoramatické velkoformátové fotografie s vysokým rozlišením a na techniku HDR. Ve svém portfoliu má řadu zdařilých výstav s tématy krajiny a portrétů např. WILDa AFRICA, WILDa AMERICA, WILDa INDIA. Fotografoval interiéry hradu Karlštejn, včetně kaple sv. Kříže, zámku v Českém Krumlově a speciální technikou Pražský Orloj. Fotografie jsou součástí knižních publikací, které vyšly ve třech jazykových mutacích.
V létě 2010 vystavoval sérii velkoformátových fotografií s názvem Talking Glass v New Yorku v rámci stejnojmenného projektu s architektem Bořkem Šípkem, se kterým dlouhá léta spolupracoval a realizoval pro něj přesné kopie jeho grafických návrhů.V oblasti digitalizace uměleckých děl se podílel se na postprodukci, tisku a realizaci děl Hieronyma Bosche pro Art Centre v s-Hertogenbosh v Holandsku.
V současné době se intenzivně věnuje právě digitalizaci a uchování uměleckých děl. Zatím největším projektem byla digitalizace Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Na základě této práce vzniklo v roce 2019 naprosto unikátní dílo “epopej”. Velkoformátovou publikaci v limitovaném vydání vytvořil pracovní tým pod vedením J.W. Drnka na klíč pro vydavatelský dům Albatrosmedia.
Alfons Mucha
(24. 7. 1860 – 14. 7. 1939)
Světově proslulý malíř a velký český a slovanský patriot pocházel z malého města Ivančice poblíž Brna. Mucha od dětství kreslil, kam se dalo, a jeho svobodnou uměleckou duši nemohly udržet mantinely instituce Slovanského gymnázia ani výhodné protekční místo písaře městského soudu. Rozhodl se být malířem. Ve dvaceti letech odešel do Vídně, kde získal cenné zkušenosti jako malíř divadelních dekorací. Později – již zpátky na Moravě – se setkal s bohatým šlechticem Eduardem Khuen-Belasim, který odhalil jeho talent, dal mu bohaté zakázky a později platil Muchovo studium na akademiích v Mnichově a v Paříži.
Když bohaté šlechtické dotace skončily, začal se Mucha živit uměním sám. Pronajal si ateliér, pracoval soustředěně 16 hodin denně na různých zakázkách, především z oblasti dekorativního umění. V roce 1894 dostal nabídku na plakát pro divu tehdejšího pařížského divadla, obdivovanou herečku Sarah Bernhardtovou. Plakát v životní velikosti s vyobrazením lepé ženy, jejíž pohled je zasněný a přesně vystihuje charakter divadelní postavy, vynesl Muchu do výšin pařížské společnosti. Obdivovatele v Evropě i v Americe si získal svým originálním stylem, v němž propojoval krásu a dobro, sféru uměleckou i duchovní.
Alfons Mucha udával tón celému uměleckému směru konce 19. století, který se nazývá secese, art nouveau, nové umění, či dokonce Le Style Mucha. Dostával mnoho zakázek a nevyhýbal se ani takovým žánrům, jako byly reklamy, design šperků či ilustrace. Malíř byl velmi přátelský a pohostinný a jeho ateliér se stal místem setkávání pařížských intelektuálů i útočištěm pro návštěvníky z jeho domoviny. Mucha vynikal pracovitostí a precizním způsobem práce. Své modely nejdříve fotografoval, a dal tak základy moderní fotografii aktu.
Po čtvrt století života mimo domovinu a mnoha zahraničních cestách se v roce 1910 vrátil do Čech. Se svou o 23 let mladší manželkou Marií založil rodinu a začal pracovat na velkolepém díle, které promýšlel již deset let, na Slovanské epopeji. Přijetí malíře ve vlasti – jeho osoby i jeho díla – nebylo příliš vřelé. Muchův dnes velmi ceněný Primátorský salonek v Obecním domě byl trnem v oku mnoha českých umělců. Jako velký vlastenec se také podílel na výzdobě dostavované části katedrály svatého Víta, pro niž vytvořil jedinečnou vitráž věnovanou věrozvěstům Konstantinu a Metodějovi.
Alfons Mucha zemřel v červenci 1939 a pohřeb světového umělce a věrného Slovana na pražském Slavíně se stal tichou manifestací lidských idejí, které – ve válce i v míru – přetrvávají.
Slovanská epopej
Dvacet velkoformátových pláten s výjevy klíčových momentů v dějinách slovanského národa je dílo vskutku monumentální. Alfons Mucha na něm strávil 18 let práce a Slovanskou epopej považoval za své životní dílo, za vrchol své práce pro národ. Během doby, kdy dokončoval jednotlivá plátna, i v roce 1928, kdy byla Epopej slavnostně předána jako dar městu Praze, byly reakce na dílo ambivalentní. Široká veřejnost je přijala s velikým obdivem, zatímco kritika vnímala dílo více jako věc politickou. Cyklus navíc nezapadal do žádného z tehdejších proudů, jeho idea se zdála být zastaralá. Nepatřila do žádného schématu tehdejší doby.
Více o projektu
Oficiální webová stránka projektu
