Letos slavíme 150. výročí narození malíře Františka Kupky. Desatý díl pojednává o tomto českém umělci, který značnou část života prožil ve Francii a byl průkopníkem abstrakce. Jeho dílo Balada (Radosti života) představuje ranou tvorbu vycházející ze symbolismu. Zachycuje dvě nahé, na neosedlaných koních jedoucí ženy, které se vyhřívají v paprscích zapadajícího slunce. Obraz Amorfa, Dvoubarevná fuga je zásadním dílem počátků abstraktního umění a bylo vystaveno na Podzimním salonu v Paříži již v roce 1912. Zachycuje dynamiku pohybu a zároveň stírá rozdíl mezi zobrazeným námětem a pozadím.
František Kupka se narodil v malém městečku ve východních Čechách. Již velmi záhy projevoval velký talent, a tak na přímluvu rodinného přítele mu bylo umožněno studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Po několika letech odchází studovat na výtvarnou akademii do Vídně, kde se věnuje nejen malbě, ale studuje i filozofii, východní náboženství, spiritismus a zajímá se o mysticismus. Ve Vídni se také seznamuje s dánskou módní návrhářkou Marií Bruhnovou, která se stává jeho přítelkyní. Společně dokonce podniknou cestu do Dánska. Kupka v roce 1896 se stěhuje do Paříže. Krátce nato umírá Marie Bruhnová a odkáže mu malé dědictví. Díky tomu si Kupka mohl pronajmout ateliér na Montmartru, nicméně začátky nebyly snadné. Živil se převážně jako ilustrátor pro satirické časopisy. Kupkova tvorba prošla výrazným vývojem - od symbolismu až po abstraktní malbu.
František Kupka, Balada (Radosti života)
1901
výška 83,5 cm x šířka 126,5 cm
olej na dřevěné desce
Právě v symbolistním duchu tvořil na přelomu 19. a 20. století a z tohoto období je i obraz Balada (Radosti života) z roku 1901–2. Jsou na něm zázorněny dvě ženy, velmi nespoutané a živočišné, jak jedou na koních. I koně jsou neosedlané a dokonce ani nemají uzdu. Ženy se vyhřívají v zapadajícím slunci. Jedná se o konkrétní postavy - o dvě lásky Františka Kupky. Žena s blond vlasy je dánská návrhářka Marie Bruhnová, v té době již zesnulá. Bruneta je francouzská modelka Gabrielle. Kupka tímto obrazem chtěl vyjádřit radosti života, pocit štěstí a blaha. Na zadní straně obrazu je přípis, kde je zmíněna Epona. Jedná se o oblíbenou bohyni keltské mytologie často zobrazovanou jedoucí na koni. Kupka v tomto symbolistním obraze tak prolnul svůj osobní příběh s keltskou mytologií. Obraz Amorfa je výsledkem Kupkova dlouhodobého směřování od předmětné k abstraktní malbě.
František Kupka, Amorfa. Dvoubarevná fuga
1912
výška 211 cm x šířka 220 cm
olej na plátně
Více o projektu
