Ve čtvrtém díle nás seriál Křížem, krážem NGP zavede do barokní Prahy. Karel Škréta, významný představitel české barokní malby, zachytil na skupinovém portrétu řezače drahých kamenů Dionysia Miseroniho s rodinou. Jedná se o velmi originální kompozici, kde všechny osoby spolu komunikují buď gesty, nebo pohledy. Zachycen je též průhled do kameno-řezačské dílny, kterou založil Dionysiův otec Ottavio. Ten do Prahy přišel z Milána na pozvání císaře Rudolfa II. Na obraze můžeme identifikovat nejen členy Miseroniho rodiny, ale i vzácné předměty, které vzešly z jeho dílny.
Karel Škréta, Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny
1653
výška 185 cm x šířka 251 cm
olej na plátně
Rodina je znázorněna kolem stolu s červeným ubrusem, v jehož čele sedí sám Dionysio Miseroni. Ten se obrací ke svému nejstaršímu synovi, zatímco jeho manželka lehkým dotykem na rameno Dionysia se snaží upoutat jeho pozornost. V tu chvíli též promlouvá k malé dcerce, která si hraje se šperky rozloženými na stole. Další dva mladší synové se přetahují o polodrahokam záhnědy. Další ze synů, Ferdinand Eusebius, se snaží dotknout vysoko umístěné křišťálové vázy. Jedinou osobou, která přímo komunikuje s divákem, je malá dcerka v prvním plánu, jež si pokládá svůj obličej do otcovy dlaně. Z restaurátorského průzkumu však víme, že s touto postavou v původní kompozici nebylo počítáno.
Karel Škréta vytvořil velmi originální koncepci rodinného portrétu, kde všechny postavy spolu vzájemně komunikují - a to buď gesty, nebo pohledy. Velmi zajímavý je též průhled do kamenořezačské dílny. Pozorujeme mistry, tovaryše i velká kola, která pohánějí stroje, jež pomáhají řezat kameny. To nejlepší z Miseroniho dílny můžeme obdivovat na samotném obraze. Je to Ferdinand Eusebius, syn Dionysia, který se snaží dotknout křišťálové vázy. Ta byla součástí velké křišťálové pyramidy vyrobené pro císaře. Dnes se nachází ve Kunsthistorisches Museu ve Vídni a na spodní straně je vyrytý letopočet - 1653. Tímto rokem též datujeme Škrétův obraz.
Více o projektu
